Trh práce
Trh práce v Jihomoravském kraji: Rekordně nízká nezaměstnanost a co za ní stojí
Nejnovější data ÚP ČR ukazují nezaměstnanost pod 3 % — čteme, co toto číslo skrývá a proč ne každý zaměstnavatel slaví.
Číslo, které potřebuje kontext
Míra nezaměstnanosti v Jihomoravském kraji klesla ve druhém čtvrtletí na 2,8 %, čímž překonala dosavadní historické minimum z roku 2019. Úřad práce ČR evidoval v kraji přibližně 14 200 uchazečů o zaměstnání — přičemž volných pracovních míst bylo zároveň více než 19 000. Jinými slovy: na každého nezaměstnaného připadají více než dvě volná místa. Pro zaměstnance to zní jako ideální svět, ale pro malé a střední podniky je to zdroj vážných obtíží. Firmy v oblasti strojírenství, logistiky a IT hlásí, že nemohou obsadit pozice ani po šesti měsících aktivního náboru. Část podniků reaguje tím, že zjednodušuje výrobní procesy nebo investuje do automatizace, aby snížila závislost na lidské práci. Jiné firmy láká pracovníky ze zahraničí — Slovensko, Ukrajina a Vietnam jsou nejčastější zdrojové země pro pracovní migraci do brněnského regionu.
Strukturální napětí pod povrchem
Nízká nezaměstnanost maskuje závažný strukturální problém: nesoulad mezi kvalifikací dostupných pracovníků a požadavky zaměstnavatelů. Brno jako centrum vysokoškolského vzdělávání produkuje každoročně tisíce absolventů technických a přírodovědných oborů — jenže ti míří přednostně do IT sektoru nebo odcházejí do zahraničí. Průmyslové podniky v aglomeraci trpí nedostatkem vyučených techniků, svářečů a operátorů CNC strojů — profesí, o které je v systému středního odborného školství dlouhodobě nízký zájem. Kraj v reakci na tuto situaci spustil program spolufinancování učňovských stipendií ve spolupráci s Hospodářskou komorou. Výsledky jsou zatím skromné, ale trend je správným směrem. Celorepublikový kontext je podobný: MPSV eviduje strukturální nesoulad jako jeden z hlavních rizikových faktorů pro střednědobou produktivitu české ekonomiky, a téma se tak dostává i na pořad jednání vlády.