Inflace v ČR: Proč ceny klesají pomaleji, než čekala ČNB

Co říkají čísla

Česká národní banka ve svých prognózách z loňského podzimu počítala s tím, že meziroční inflace klesne na přibližně 2,5 % do konce prvního čtvrtletí. Skutečnost byla jiná: index spotřebitelských cen zůstal na 3,2 %. Rozdíl se může zdát malý, ale pro domácnosti s průměrným příjmem v Jihomoravském kraji to znamená o stovky korun vyšší měsíční výdaje, než by odpovídalo předpokládanému scénáři. Nejodolnějšími složkami se ukázaly být ceny v sektoru služeb — zejména stravování, rekreace a osobní péče — které reagují na uvolňování měnové politiky s výrazným zpožděním oproti cenám zboží. Energetická složka naopak inflaci mírně tlumila díky poklesu velkoobchodních cen plynu a elektřiny na evropských burzách, avšak tento efekt nestačil kompenzovat setrvačnost v sektoru služeb. ČNB proto na svém dubnovém zasedání ponechala základní úrokovou sazbu nezměněnu a signalizovala, že příští snížení přijde nejdříve v červenci, pokud data potvrdí požadovaný dezinflační trend.

Co to znamená pro domácnosti

Pro rodinu se dvěma dětmi a průměrnou spotřebou se přetrvávající inflace v sektoru služeb projevuje především v oblasti volnočasových aktivit, výletů a restauračního stravování. Ceny v těchto kategoriích rostly v prvním čtvrtletí meziročně o 4,8 až 6,1 %, přičemž podniky argumentují vyššími mzdovými náklady, které samy reflektují předchozí inflační vlnu. Vzniká tak samoposilující smyčka, jejíž přerušení závisí na ochlazení mzdového růstu — a to nastane teprve tehdy, až trh práce přestane být tak napjatý jako dnes. Praktickým dopadem je, že domácnosti, které si v loňském roce zvykly na mírné zlevňování základních potravin a energií, mohou být překvapeny tím, že jejich celkový rodinný rozpočet zůstává pod tlakem. Doporučujeme sledovat složení indexu ČSÚ samostatně — nikoliv jen celkové číslo, protože to zakrývá strukturální rozdíly, jež mají různý dopad na různé typy domácností.

← Zpět na články